BABIP a jeho nástrahy

Datum: 26.3.2018 | Autor: Jiří Vlach

Během psaní článků o Positional Rankings jsem při hodnocení hráčů častokrát narazil na statistiku BABIP, tedy na "batting average on balls in play", tedy na "pálkařský průměr při odpalech, kdy je míček uveden do hry". Již z tohoto stručného vysvětlení anglického názvu je dobře patrné, co tato statistika říká. Narozdíl od klasického AVG nám tato statistika říká, s jak velkou úspěšností skončil odpal hráče úspěšným hitem, pokud se míček dostal do hry.

Vzoreček pro BABIP je velmi jednoduchý, spočítá se jako:

BABIP = (H - HR) / (AB - SO - HR + SF)

V čitateli je obsažen počet hitů mínus počet homerunů (homerun je vždy homerun, nezáleží při něm na obraně nebo na štěstí), ve jmenovateli je pak počet účastí na pálce, očištěný o homeruny (ze stejného důvodu jako předtím) a strikeouty (při nich míček není uveden do hry). Mety zdarma se jako AB nepočítají, tudíž se už nemusí odečítat.

Statistiku BABIP tedy není těžké spočítat, daleko důležitější je umět ji správně interpretovat. BABIP záleží na několika faktorech:

  • Talent hráče
    • lepší hráči mívají vyšší BABIP, protože odpalují s větší silou a/nebo dokáží lépe umisťovat své odpaly do míst, kde na ně obrana nedosáhne
  • Kvalita nadhazovače a obrany
    • pokud zahrajete míč např. do zadního pole, proti horší obraně máte vyšší šanci, že skončí úspěšným hitem
  • Štěstí
    • někdy prostě dva odpaly do stejného místa neskončí stejně a někdy prostě jen máte období, kdy se zkrátka nedaří.

Rozlišovat mezi těmito třemi faktory může být někdy trochu matoucí. Každopádně BABIP by se v dlouhém období neměl příliš měnit a pokud k tomu u nějakého hráče dojde, je to známka toho, že se děje něco neobvyklého. Samozřejmě, v loňské sezoně došlo k poklesu v průměru u celé ligy najednou o 3,8%. Nás by ale měly zajímat případy, kdy jde o změny o 10% a více od dlouhodobého průměru, což už je opravdu neobvyklé.

Pokud vás zajímá jakých hodnot tato statistika průměrně nabývá, můžete se podívat na následující tabulku. BABIP se v posledních několika sezonách průměrně pohyboval okolo .326 BABIP, než došlo v loňské sezoně k propadu na .292 BABIP:

 

rok BABIP
 2013 .322
 2014 .326
 2015 .326
 2016 .330
 2017 .292

 

Pokud porovnáme průměrnou hodnotu BABIP hráče za celou jeho kariéru s jeho hodnotou za loňskou sezonu, můžeme se pokusit vyčíst, jak se mu v sezoně 2017 dařilo. Zde jsou hráči s nejvyšším rozdílem sezonního BABIP a dlouhodobého BABIP (PA > 70):

 

tým věk jméno PA BABIP_avg BABIP 2017 rozdíl
HRO 21 Jakub Ondráček 152 .320 .394 +074
EAG 24 Daniel Vítek 93 .315 .365 +050
TEM 30 Petr Šusta 110 .308 .352 +045
HRO 27 Jan Kucin 119 .254 .288 +034

 

Toto je tabulka těch úspěšnějších hráčů, kterým se podařilo dostat BABIP relativně vysoko nad svůj dlouhodobý průměr. A to je podezřelé, zejména pokud jde o starší hráče, jako například v případě Petra Šusty z Tempa Praha. V letošní sezoně tedy u těchto hráčů můžeme očekávat mírné zhoršení oproti loňsku, i když to samozřejmě nikomu nepřejeme. Naopak v další tabulce vidíme hráče, kteří skončili hluboko pod svými průměrnými výkony: 

 

tým věk jméno PA BABIP_avg BABIP 2017 rozdíl
KOT 27 Jakub Sládek 102 .323 .158 -165
KOT 25 Matěj Šůcha 126 .320 .179 -142
KOT 25 Daniel Vavruša 155 .333 .205 -127
TECH 39 Martin Střítecký 79 .308 .188 -120
TECH 29 Tomáš Janíček 82 .333 .216 -117
BLA 28 Libor Kolář 72 .222 .118 -104
KOT 23 Jackson Brebner 95 .340 .242 -098
KOT 25 Petr Síla 123 .418 .321 -097

 

Opět to nepřekvapí v případě starších nebo zraněných hráčů, u kterých je očekávatelný pokles výkonnosti, ale co tam dělá pět hráčů Kotlářky? Jakuba Sládka vloni brzdilo zranění, kvůli kterému ani nedokončil sezonu, ale Šůcha, Vavruša nebo Síla jsou hráči se zkušenostmi s Ameriky, kteří prostě zůstali daleko za předsezónním očekáváním. Dobrá zpráva je, že BABIP se v dlouhém období příliš nemění, a proto jsou tito hráči žhavými kandidáty na letošní zlepšení. Takže neodepisujte Kotlářku, letos zřejmě bude opět bojovat o čelo tabulky!